あらすじ
Čtyři roky po úspěšné trilogii se Katherine Pancolová vrací s novou sérií Muchachas. Hlavním tématem prvního dílu je domácí násilí, ale znovu zde potkáme i známé postavy: Hortense, Garyho, Joséphine a Philippa. Hortense žije s Garym, který studuje hudbu, v New Yorku a chce se zde prosadit v módním průmyslu. Pak vstupuje na scénu Stella, jejíž život je na hony vzdálen od života celebrit v žáru velkoměsta. Rozhodla se utéct od otce tyrana, který bije matku a jako vůdce místní mafie ovládá celé městečko. Nikdo si netroufá postavit se mu. Stella se zoufale snaží žít normální život, uchránit své blízké před vlivem svého otce Raye, ale neustále se střetává s minulostí. Zdánlivě nesourodé osudy hlavních postav se překvapivě spojí v nečekané pointě. *** Katherine Pancolová se narodila roku 1954 v Casablance v Maroku a jako pětiletá odešla s rodiči do Francie. Vystudovala literaturu a zpočátku působila jako učitelka francouzštiny a latiny, poté se začala věnovat žurnalistice. Když pracovala pro Paris-Match a Cosmopolitan, všiml si jí jeden vydavatel a požádal ji, aby napsala román. Je autorkou mnoha knih, mimo jiné bestsellerové trilogie Žluté oči krokodýlů, Pomalý valčík želviček a Veverky z Central Parku bývají v pondělí smutné (česky Nakladatelství JOTA 2011, 2012, 2013), jíž se jen ve Francii prodalo přes šest milionů výtisků a byla přeložena do jednatřiceti jazyků. V roce 2014 vyšel v Nakladatelství JOTA i její román Líbejte mě. Autorčina nahlédnutí do lidské psychiky, zejména ženské, jsou úžasná a přesná. Její smysl pro detaily doplňuje břitká ironie. Klíčem k jejímu fenomenálnímu úspěchu je ale zejména dar zlepšit lidem náladu: inspirovala mnoho žen k tomu, aby se odvážily být samy sebou a zachovat si pozitivní vztah k životu. *** „Tvrdý a dojemný román. Katherine Pancolová je výjimečná vypravěčka, dokáže proplést osudy hlavních postav v překvapivých souvislostech.“ Judith Korberová, metronews.fr „I když Katherine Pancolová riskuje, že zmate své čtenáře, opouští krokodýly, želvy a veverky ve prospěch tíživého venkovského realismu.“ Jérôme Dupuis, L’Express
